6. DEN

HUBERTUS

čtvrtek 24.8.1995



Už v devět hodin vstává služba, respektive Mlž, a připravuje k snídani čaj a vánočku. Ostatní se probouzeli k životu až mezi desátou a jedenáctou - prostě odpočinkový den jak má být. Pak do vodáckého a hurá na Hubertus.

Jezdíme na deblovkách v singlu i v deblu. Samozřejmě nezahálejí ani kajaky a singlovka. Kdo má chuť, zkouší si peřej i proplavat. Dokonce musíme i zachraňovat. Nejprve cízí lodě, ale došlo i na našince. Ondráš přejížděl proud tak nešťastně, že se ocitnul bokem lodi na kameni. Loď se naklonila a postavila proti vodě. Ta jí začala lámat a nám dalo hodně práce jí vůbec vyprostit. Ondráš i loď potřebovali po návratu do kempu ošetřit. Ondra naštěstí méně než loď.

Po druhé hodině opouští peřej vetšina lidí, dožadují se oběda a odhlašují se z večeře. Vydávají se do Karlových Varů za krásami města. Zbylí vodníci trénují, eskymují, blbnou a narážejí do šutru, který již pokřtil Ondra a jehož vracák je někdy nedosažitelný. Viki a Mončičák poskytují ze břehu všem odborný lékařský dozor. V sedm hodin opuštějí pěkně promrzlí peřej i ti nejtvdší.

Další skupina se vydává bez večeře do Varů najít televizi a shlédnout jedinečný film Amerika. Slíbenou čínu si k večeři vaří jen skupinka opatrovatelů tábora (Píďa, Matouš, Pavel, Mlž ...?). Všem to moc chutná. V táboře se pak chvíli zpívá.

První větší skupina výletníků vyrazila pěšky po silnici na nejbliší zastávku busu. Po zjištění, že jede až za x minut, vyrážíme od stanice ke stanici, až se ocitáme ve Varech. Nejdříve navštěvujeme cukrárnu, kde dáváme drink pro osvěžení. Vydáváme se na kolonádu a postupně ochutnáváme všechny zdejší prameny. Téměř bez vyjímky se shodujeme, že je to humáč.

Jelikož nám po dlouhé a náročné cestě vyhládlo, vydáváme se do hostince na večeři. Prostředí je nádherné a ceny přijatelné. Nakonec i obsluha byla skvělá a uspokojila i takového gurmána jako je Márty. Sice až napodruhé, ale dostalo se mu slušného odškodného na účet podniku (13 pramen pro spravení chuti) i přesto, že Žluťák šéfa podniku taktně upozornil na Mártyho věk.

Po dobré večeři trocha zábavy neškodí. Navštěvujeme proto biliardovou hernu a hrajeme o sto šest. Od obou stolů, které jsme obsadili se občas ozývají výbuchy veselí i nadávky na nemožné koule.

Čas letěl, a tak byl čas k návratu. Známou cestou se vydáváme zpět do našeho kempu.
Výletníci se scházejí na břehu okolo 23 hodiny. Pavel a Mlž nevydrželi a začínají rozdováděné výletníky převážet. Někteří jsou nepochopitelně hladoví a vrhají se na zbytky večeře. Všichni jsou řádně unaveni náročným odpočinkovým dnem a tak brzy zalézáme do spacáků.
Zítra nás čeká další náročná plavba. V podvečer nás opustil další účastník letošního putování, Medvěd, prý ho volají jiné "závazky".


Predchozi Nasledujici