5. DEN

LOKET - HUBERTUS

středa 23.8.1995



Jako každý den jsme se nejprve nasnídali a potom s velkou radostí zabalili. Před odjezdem dávají někteří jedinci koupačku - zřejmě součást ranní hygieny. Až k prvnímu jezu se obtěžovali pádlovat jen kormidelníci, poněvadž háčkové se k tomu nějak neměli. Tento jez většina deblovek stahovala. Žluťák při tom pustil loď a chytil jí až Mončičák o několik metrů níž po proudu, když se odvážně vrhl do řeky. Singlovka a kajaky však nemohli odolat malému válečku. Několik odvážlivců se zde také vrhlo ze zdi nad jezem do zpěněné vody a pak už jsme pokračovali v plavbě do Karlových Varů.

Zastavili jsme u jezu, který všichni úspěšně předrncali a velká většina se pak vydala na obhlídku slavného lázeňského města. K velkému smutku všech (Viktor však viditelně pookřál), nás zde opouští Magda, kterou volají povinnosti.

Děláme zde velký nákup na příští dny. Po návratu z rozpáleného města hledá většina lidí ochlazení pod jezem na kterém zatím zkoušejí kajakáři, Mlž a Márty, sílu válečku.

Mončičák zde opět chytá odplouvající loď, tentokrát svou vlastní. Árny pomáhá lovit ryby místnímu rybáři....

Vydáváme se na další cestu, konečná je na Hubertusu. Zdejší tábořiště známe z podzimních návštěv, a proto víme, že je třeba tu být včas. Nedorážíme nijak pozdě, ovšem i tak je to tu trochu přeplněné. Po chvíli úsilí se nám však podařilo najít plácek, na který se více méně vejdeme a jen Píďa s Matoušem, Medvěd a Árny s Martinou musí postavit své stany kousek dál.
Blecha svůj stan nestaví vůbec a pro následující dva dny se ubydluje pod tropikem.

Po dobré večeři sedíme u ohně. Medvěd s Lenkou předvádějí HŘÍŠNÝ TANEC na kládě. Další zábavou se stal hod s Novou a později i s jinými jedinci. Medvěd pak bere do ruky sladké dřevo a my pějeme, což občas prokládáme šiškovými přestřelkami.

Za jednu povedenou trefu je později Lenka vložena několika postiženými do vody.

Za zmínku stojí rovněž Mlžův stan, ve kterém se děly podivné věci a byli sem zavlékáni nic netušící oběti. Zde na nich byly provozovány různé záludné způsoby mučení.

Postupně však všichni uléhají a u ohně zůstává jen skupinka otrlíků (Filip, Anča, Martina a Mlž), kteří jdou spát až ve 3.00 hodiny.


Predchozi Nasledujici