3. DEN

ŠABINA - LOKET

pondělí 21.8.1995



Dnes se díky Medvědově službě posunul budíček až na 9.30 a každý se jistě vyhajal do růžova. Snídaně (rohlík se sýrem + čaj) i balení nám šlo "velmi rychle", a tak jsme již v 11.15 vyráželi na vodu. Počasí nebylo nic moc a občas spadla i nějaká ta kapka. První jezík nás čekal hned po vyplutí a byl krásně sjízdný pro všechny lodě. Po třech kilometrech poklidné plavby skrápěné občasným deštíkem jsme dorazili k dnešnímu druhému jezu. Je v Tisové a my ho museli dlouze a nepříjemně obnášet. Skákali ho jen naši zkušení kajakáři a singl Árny.

Řeka zde opouští své přírodní koryto a ze všech stran do ní ústí vývody z okolních továren. Občas to vypadalo, že plujeme spíš po nějaké stoce. Jako obvykle jsme dali oběd na vodě. Samozřejmě byl opět šílený zmatek se sháněním jednotlivých potravin, a tak není divu, že se najednou ocitla Magdina konzerva ve vodě. I přes okamžitou a obětavou pomoc v hledání (Viki,Žluťas) se však paštiku v chaluhách najít nepodařilo.

Jak již bylo zmíněno, řeka v tomhle úseku není nic moc pohledná, ovšem nejtěžší rána pro duši každého správného vodáka čeká v Královském Poříčí. Místo stromů je na břehu obrovská továrna obkopená paneláky. Naštěstí je zde alespoň stupeň,který nás plně zaměstnal při obtížném spouštění mezi ostrými kameny.

Odtud až do Lokte jsme se povalovali na lodích a nechali se unášet dravým proudem.

Po té, co se na skále nad řekou objevil loketský hrad věděli jsme, že se blížíme k cíli dnešní etapy. Zbývalo už jen překonat oba loketské jezy.

Ten první jsme přetahovali v suché části jezu a sjížděli ho jen kajakáři, kteří byli líní si nandat i špricky. To se málem nevyplatilo Mlžovi, který musel eskymovat, přičemž přišel o čepici. Ve snaze ji dohonit se málem několikrát znovu udělal. Nakonec se mu podařilo ji dostihnout a stihl i vylovit Pavlovu helmu, která jen tak plavala kolem.
Dokonce se mu podařilo s plným kajakem dojet až ke břehu, ale při dramatickém vystupování mu čepice znovu zmizela ve vlnách jezu. Odvážným skokem se mu ji podařilo konečně zachránit.

Po odjezdu většiny deblovek trénovali ještě Píďa, Mlž a Árny na proudu z polouzavřené propusti přejezdy a eskymáky za občasných moudrých rad Matouše a Medvěda. Necelý kilometr od tábořiště ná čekal poslední dnešní jez. Kromě kajaků ho sjel jen Matouš, Filip s Kosmičem a Žluťák, který se ovšem musel na jez vrátit pro zapomenutou Anču. Všichni ostatní jez raději spustili.


L O K E T

Po zabydlení vyrazili všichni na dřevo. Služba v čele s Medvědem nám pak za odměnu připravila šťouchané brambory se zelím. Večer se vypravila skupinka ve složení Anča, Žluťas, Píďa, Matouš, Bleška a přes všechny Matoušovy nástrahy i Mončičák na prohlídku nočního hradu a města.
Medvěd, kterému byl v dobré víře svěřen prozatímní dozor nad táborem, byl po návratu nalezen v místním BUFETU ve společnosti několika alkoholiků!!! Ještě jsme se pokoušeli chvíli zpívat, ale bylo dost obtížné překřičet okolní skupiny,a tak se většina vytratila do svých stanů.

P.S. Dnes měla Nova narozeniny,a tak byla jako ostatně každý rok na puťáku řádně smočena v řece a posléze zahrnuta přívalem gratulací od všech svých kamarádů.


Predchozi Nasledujici