1. DEN

BOŠÁN-CHEB-TRŠNICE

sobota 19.8.1995



První den začal pro některé už ve 2 hodiny ráno. Ten někdo byl Mončičák, kterého vzbudil budík nařízený jeho kamarády. Jinak noc proběhla celkem klidně. Ráno v 7.00 hodin jsme byli probuzeni Žluťákem a Ančou. Místo snídaně jsme dostavěli PUZZLE, a když po chvíli nervozity (hlavně Žluťákovi) přijelo auto, naložili jsme bagáž, připřáhli vlek, popřáli Blechovi a Vikimu šťastnou cestu a vyrazili jsme na nádraží. Tam se k nám přidal Mlž, a tak jsme komplet. Vlak byl poněkud přeplněný a stalo se, že se do něj někteří cestující vůbec nevešli. To ovšem nebyl náš případ. My jsme se nacpali kam se dalo.

Vlak se naštěstí postupně uvolňoval a nám se nakonec podařilo obsadit celé kupé, kde jsme si mohli i sednout. Míst ovšem bylo poněkud méně než zájemců o sezení, a tak se rozpoutal nelítostný boj prokládaný jen krátkými chvilkami příměří. Několik lidí se v zápalu sedací horečky dostalo až na dno kupé , pod nohy ostatních (v pořadí Píďa, Filip, Tomáš, Martina, Válec Arnošt, Bárny, Kosmič, Mlž a Lenka, ta dokonce 2x). Když už to konečně vypadalo,že všichni sedí, vlak stavěl v Chebu.

Vydali jsme se směrem,kde jsme tušili řeku. Nejprve jsme přešli docela hezké náměstí a křivolakými uličkami došli až k řece. Zde jsme se museli rozhodnout, kterým směrem se máme vydat po "proudu". Voda tu totiž netekla všemi směry. Vyslali jsme tedy průzkumníky, aby nalezli Vikiho a naše lodě. Píďa a Matouš, jak se ukázalo, šli špatně, a tak jsme se vydali za Magdou a Martinou. Zanedlouho jsme je dohonili a také jsme našli Viktora lodě i bagáž. Jen Bleška odjel s vlekem do Klášterce a vracel se vlakem. Dali jsme oběd, převlékli se do vodního a pomalu nakládali lodě. Zvolili jsme hlídací dvojici (Magda a Viktor), která čekala na Blechu a vyrazili jsme.

Byl to olej,a když ne ,tak to byla mělčina.Cestu jsme si zpestřili blbnutím na nalezené fošně (Mlž a Nova) a na prvním jezu v Jindřichově bezvadnou koupačkou. Jez byl na koruně opatřen gumovou rourou o průměru asi 1,5 m, která byla obvzláště vhodná ke skákání,klouzání a všelikému blbnutí.Ač je to jez z vodáckého hlediska naprosto nevhodný, musí se nepříjemně obnášet, nám všem se moc líbil a zpestřil nám jinak nezajímavou cestu. Pár minut potom co jsme jez opustili začalo pršet, byla to naštěstí jen krátká přeháňka. Všichni jsme se nacpali pod most a uvažovali, kde strávíme noc. Někteří (Filip) navrhovali, aby jsme zůstali už pod tímto mostem, když však projel první vlak, rychle svůj názor změnili. Vyrazili jsme dál. Žluťák hledal tábořišťe, kde prý již před 13 lety tábořil. Kupodivu ho našel Matouš. Právě začínala bouřka, a tak jsme všichni postavili stany v rekordním čase. Je ovšem třeba podotknout, že někteří měli problémy a bylo vidět jedince, kteří museli svůj stan honit v silném větru po louce ( např. Tomáš). Pršet přestalo poměrně brzy a my se pustili do shánění dřeva a přípravy společné večeře. Dnes byly brambory s landšmíto-cukínovou přílohou. Bylo to docela jedlé. Po večeři jsme se rozdělili do služeb a část lidí vyrazila do blízké civilizace. Pavel, Lenka + kibicové se pustili do psaní kroniky. Tato činnost byla provázena neustálými výbuchy smíchu. Mlž začal psát deníček bonzáček,což vzbudilo značný ohlas a kde kdo přidával své postřehy.Po večeři se také mylo nádobí a Lenka si myla i nohy, ovšem nějak se zapomněla zout. Jak se drala zpátky na břeh, málem přišla o ešus. Poté, co přestalo být vidět, vytvořil se vedle ohňe debatní kroužek, který vydržel až do návratu procházejících se několikaic. Většina lidí šla spát, jenom několik vytvalců sedělo u ohýnku až do jedenácti. Pak zelezli do spacáků i oni.


Predchozi Nasledujici