IX. den
 Soběslav - Soukeník
 28. 8. 1997 


 tři, dva, jedna, BUNGEEE

 Ráno nás pohladily svými hřejivými doteky první paprsky slunce, které nás naplnily pozitivní energií. Zaplnili jsme své žaludky rohlíky se stékající marmeládou. Každý si zabalil své věci a vydali jsme se vstříc „velmi tekoucí vodě". Hned za první zatáčkou stál most lákající k seskoku. Seskokem ze žbrlení jsme se dostali až na dno, které bylo nehluboko, ba právě mělko. Mimo to si Mlž s Jiřím dali malý souboj v ručkování přes tentýž most (nepřeručkovali ho o jeden dílec, zato si strhali všechny své mozoly na rukou). Naplněni tímto zážitkem plujeme dál.

Hned v Soběslavi na jezu ejhle - Plachťák s Čipem se převrhli ve dvaceti centimetrech vody. Svou loď vylévali kelímky od piva zn. Regent. Ostatní si pro jistotu své lodě přetáhli či přenesli. Putovali jsme dál a hledali nějaké vhodné místo k osvěžení. Hledali jsme až jsme našli. Byla to z dálky dobře vypadající houpačka. Lano mělo růžovou barvu a vypadalo lákavě. Zuzka se rozhodla ji hned ozkoušet. Jenže to se jí bohužel nevyplatilo. Houpačka totiž nebyla z lana, ale z nějaké gumy. Zůza se chytila a jen s těžkou obtíží doletěla do vody, neboť guma se trochu natáhla.
 Dále cesta pokračovala celkem normálně a bez problémů. Jenže - najednou jsme zahlídli další houpačku (Mlejnek + Zuzka). Přistáli jsme u břehu a snažili se na houpačku dosáhnout. Pak jsme zaslechli hlas, který nás upozorňoval na nebezpečí této prý staré houpajdy. Tak jsme chtěli opět bez úspěchu odjet.
To je jízda na housence
 Jenže Mlýnkovi  to nějak ujelo a tak tam Zůzu nechala. Tu pak nabral Arnošt s Pájou. Snažili se ji předat Mlejnkovi, ale ňák se jim to nevedlo. A ještě nějakým záhadným způsobem se Mlejnek ocitl na jejich lodi. Pak se stalo něco jako cvakání  lodí (pouze jedné opuštěné). Cvrček tu osamocenou loď cvaknul a pak se společně s Válečkem pokoušeli eskymovat. Nepovedlo se jim to, i když to zkoušeli dvakrát. Po tomto zpestření plavby se všichni vrátili zpět na své lodě a jelo se dál. Do kempu jsme dojeli už v pohodě a v poklidu.

 Všichni se převlékli do suchého a začala se dělat večeře. Pochutnali jsme si na bramborové kaši a filé.Pak přišel Pigmej  s nápadem, že uděláme šťávový mejdan. Takže někteří postavili hranici a namíchali asi 50 l šťávy a pak jsme pili a pili a pili. Bárny byl výčepní a psal si čárky za velký a malý ešus šťávy, štamprdle a za návštěvu toalety. Cvrk a Pigmej se pokoušeli vypít co nejvíce litrů vody bez čůrání. Pigmej to vydržel do vypití pátého litru a pak s těžkou obtíží a rukama na přirození doběhl na záchod. Za ním se pak vydal i Cvrček. Ten tam došel celkem v pohodě. Zuzka je posléze následovala také. Když se vrátila, nahlásila Bárnymu, aby jí za návštěvu toalety napsal křížek (to znamenalo reverzní trávicí proces). Pak už na nápojovém lístku přibývaly pouze čárky. Když bylo všechno dopito, šli jsme spát.
 
 


Předchozí  - Následující