VII. den 
 Hamr - Soběslav 
 26.8.1997
 

Neposedné boty
Brzské vstávání nám opravdu nedělá dobře, přesto opouštíme své spacáky už v 815. Službička na nás přichystala své „odzbrojující" překvapení v podobě čerstvých rohlíčků s marmeládičkou, které jsme záhy bez okolků slupli. ..... to bylo bájo. Nebyl sice čerstvý čaj, ale to nám naši bezva náladu nezkazilo.
V poklidu a pohodě jsme si zabalili svoje i nesvoje věci. Mlž si z nevlastní aktivity a bez vlastního vědomí přibalil i obrovský, velmi krajně výhodný balvan do své konve.
Žabža měla nějaké drobné problémy se sháněním svých bot, které nejprve vypadaly, že si půjdou po ránu trochu zaplavat, ale pak si to rozmyslely a jedna z nich si radši vylezla na větev vrby na břehu.
 
 Na desátou odjíždíme a výletním tempem zdoláváme první stovky metrů naší dnešní plavby. Nikam nespěcháme a tak cesta krásně a pohodlně ubíhala. V supr náladě dojíždíme na jez v Krkavci, který s velikou elegancí obnášíme. Komáři odletěli na dovolenou a my si té příjemné změny užíváme. Počasí opravdu všem výletníkům dnes přeje a sluníčko se na nás vesele směje ze všech svých sil (PS: Byl nechutnej pařák).  My si opalujem své pupky a i jiné části těla .
 Hlavně že je pohoda
Kousek před Veselím zastavujeme u břehu a odcházíme se vykoupat do blízké pískovny. Krátká koupel všem zúčastněným prospívá a tak plni sil dojíždí na jez ve Veselém. Zde ti, kteří neposvačili při předchozím čekání na čochtany, baští makové a tvarohové  koláčky.
Lodě přetahujem přes propust jako o život. Jana s červenou vydrou to chtěla sice vzít zkratkou přes turbínu elektrárny, ale Mlž jí to v poslední chvíli s nasazením života včas rozmluvil. Zelené deblovce se zde přihodila menší nehoda. Z neznámých důvodů se zaklesla pod přepadem šlajsny a zcela se naplnila vodou. Zatracená smůla.
Na co pádlo?
 Po této příhodě se necháváme unášet proudem  a pokračujeme tak ve skupinovém překonávání volejů. Obzvláště pomalu nás proud (dáli se to proudem vůbec nazvat) snáší k Soběslavi.
Cestou přetahujeme jez v Dráchově (až na experimentální skupinu kajakářů, kteří si dráchovský smrťák přirozeně museli sjet, ale i za tohoto minimálního průtoku to nebylo zcela triviální) a pokračujeme směrem k dalšímu jezu s drsným spádem, pod kterým se tvoří nepravidelný válec a voda odtéká v nepravidelných meandrech a vrací se přes kameny na ostrov pod jezem. K přetahování jezu využíváme šlajsnu v levé části jezu, kde lodě koníčkujeme.
 
Tábořiště máme za rohem a proto není kam spěchat. Ve skvělé náladě dorážíme na tábořiště v Soběslavi. Zde stavíme stany, rozkládáme vlhké věci na sluníčko a připravujeme véču.
 Především Žabža má mokrých věcí dost, protože byla několikrát nešťastně upadnuta do vody (naposledy i s Mlžem, který po celodenní cestě se šutrem v konvi nezvládl oblíbený cvik „máčený tukan", obzvláště když mu Honzík ze zadu nenápadně pomohl). máčená Žabža
 
Po výtečných špagetách s majdou (Složení: 3kg uzeného točeňáku, 3,3kg směsi na lečo, 0,8kg rajského protlaku, 3 kečupy - šéfkuchař Mlž), které historie našich akcí nepamatuje,  usedáme k ohni a za doprovodu Páji, Hopa a Lenky  zpíváme naše oblíbené songy asi do jedné hodiny. Slabší jedinci průběžně odpadávají, nebo jsou odpadáváni. Zvolna usínáme až na skupinu raději blíže nejmenovaných, kteří vyrazili na tah po Soběslavi. Ti se navrací v hodně podroušeném stavu až pozdě k ránu.

sušárna Soběslav


Předchozí  - Následující