Lipník nad Bečvou - Kozlovice Pondělí 21.8.

Dnešní ráno počalo pro některé z nás nepříjemným probuzením v podobě rachotu okolo projíždějících Tater. Do našich myslí se také nepříjemně a vlezle vtíral hluku bagru, který nám, jak se později ukázalo (po vykouknutí ze spacáků) rýpal lžící asi pět metrů od našich hlav. Tento nepříjemný ranní zážiteček, ty otrlejší (Plž & Hoblík) z nás ovšem nemohl rozladit a tak spokojeně chrupali až do desáté ranní.

Útulné tábořiště V poklidu si mícháme vajíčka k snídani a usmíváme se na řidiče okolo projíždějících nákladních vozidel. Klidu bylo po málu a jak se nakonec ukázalo s množstvím již nakousnutých vajíček to bylo podobné. Vála s Bárným stereotypně jako každé ráno (dvanáctá je akorát) odjíždějí umístit jedno z autíček na následující tábořiště. Společně s nimi odjíždí i banda "Reno Rajnsů", kteří už druhý den simulují bolest v krku a také se již zmíněnou dobu dokázali nemocně i tvářiti. S úspěchem nachází (za sedmero výmoly a devatero loužemi) tábořiště poblíž Kozlovic, kde vykládají marody a spěchají nazpět. V Lipníku nachází "cikánské ležení" v dosud neporušeném stavu a proto za nevydatné pomoci "občanů snědší pleti" nahází všechen bordel do auta a konečně celá puťáková výprava vyráží na dnešní předlouhou vodácky zajímavou etapu.

S vypětím všech sil Ta započala takzvaným "Jezerem Sviní" neboť tři kilometry vzdálený jez dokázal přiblížit rychlost proudu k číslu velice blízkému nule. Toto hluché místo s vypětím všech sil a zaťatými zuby nakonec s velikým úspěchem zdoláváme a přenášíme, přetahujeme, spouštíme a jinými rozličnými způsoby lodě přes jez přepravujeme. Půl kilometru za jezem nás pro velký úspěch čeká další vodní dílo podobného typu. Kilometráž o něm nic neví a i my jsme tedy z něj notně vykuleni. Neboť jsme se na předchozím úseku dnešní etapy již značně zdrželi, nekoukáme vpravo vlevo a jedem dál. Na kamenitém ostrůvku pod mostem ukládáme dnešní oběd do našich žaludků a mírným tempem rozrážíme dál klidnou hladinu řeky Bečvy. Etapa se zdá býti nekonečná, a proto si dlouhé chvíle krátíme hrou ponech loď Čipovky a Bambuly na břehu. Obě děvčata se tímto činem nenechávají však vyvésti z míry a klidně plují dál s dnes opuštěným bludným gondoliérem Válou na jeho Bájném Gondolí.

I Prcková má své dny Mělčiny nám neustále "zpříjemňují" cestu a tak jsme povděčni, když okolo šesté večerní slyšíme halekání opuštěných marodů ze zarostlého břehu. Vytahujeme lodě na značně kamenitou a šťastně se zde shledáváme s houfem bacilonosičů, kteří se nám nadšeně vrhají okolo našich hladových krků. Není divu, celý den ubíjeli nudu rozličnými karetními hříčkami a tak jim to už trochu vlezlo na ... Vála, Bární, Žabža & Ještěřice odjíždí po epesní cestě vykonati již zaběhlou autorošádu a při té příležitosti navštíviti obchod za účelem doplnění potravinových zásob. Ještěřice byla vyhlášena za simulanta zájezdu a tudíž s ní jedeme navštíviti místní pohotovost, kde s ní a jejím domnívaným zánětem spojivek svedou snad více nežli my. Dobromyslný Bárny ještě musí navštívit blízkou vesnici, aby vyzvedl opomenutou loď. Po "brzkém" návratu (Vála zapomněl peněženku, hodinové hledání Přerovské lékárny, nemalý Levný nákup) se opět všichni šťastně shledáváme a o dnešních pestrých zážitcích živě diskutujeme. Tvoříme večeři (bramše se sekanou a notnou dávkou soli) a aktivně odháníme neustále se rojící komáry. Pan hlavní s zdravotníkem mezitím za svitu Kryptonky (Žabžina "minibaterka") bezvýsledně pátrají po zítřejším tábořišti. Putování po Bečvě se zvolna chýlí ke konci našich sil již také ubývá a tak se brzy rozcházíme sondovati své spacáky, kam ti zas... komáři nemůžou.


Předchozí Následující


Úvodní stránka