Hranice Sobota 19.8.

Hřejivé sluneční paprsky nás příjemně polechtaly na zavřených víčkách a naznačili nám, že je čas vstávat. Přesunuli jsme se proto do stínu a spali dál. Vstávání kolem desáté již většině účastníků nedělalo problémy a tudíž jsme kolem půl dvanácté mohli pod vedením Ještěrky vyrazit k argonitovým jeskyním. Cestou se podařilo malé skupince ve složení Vála, Žabža, Sysel & Fester ztratit, čímž se zmínění ochudili o první setkání s komickou dvojicí přerostlých pubertálních trempů, na které zbytek expedice natrefil u jednoho z léčivých pramenů. Avšak vzhledem k tomu, že dvojice silně zmineralizovaných chlapíků směřovala též do podzemního krasu, nebyli jsme ani my ušetřeni jejich vtipných komentářů a duchaplných poznámek, točících se zpravidla kolem oblasti lidské sexuality. Zvláště Prcková je zaujala natolik, že se pokoušeli zapamatovat si číslo k Pimprlačce do práce. Po několika marných pokusech však zanechali této snahy a dál se věnovali zcela nevědeckému popisu krápníkové výzdoby jeskyně, hlavně pak stalagnitů, čili krápníků rostoucích odspoda nahoru, které jim zjevně asociovaly cosi úplně odlišného.

Chipovka v jeskyni My jsme se zatím krasem probojovali až k východu, kde nás všechny přivítalo dnes opravdu nesnesitelné vedro. Pan hlavní má už pochodování po krásách krajin českých plné zuby a tak vyhlašuje rozchod. Někteří se vrací zpět do loděnice, kde podporují hlídače Bárnýho s rozbitým kotníkem ve snaze vypít vše tekoucí v dohledu tábora. Zbytek se odebírá k dalšímu geologickému unikátu, Hranické propasti se svými 270 metry dokázanými a 700 metry předpokládanými, díky kterým je nejhlubší propastí střední Evropy. Po shlédnutí této přírodní scenérie odchází do lázeňského parku budit pohoršení válením po trávě. O něco později se všichni zvolna scházíme v nám již důvěrně známé loděnici. Jsme plni dojmů natolik, že se ani nepokoušíme o výrobu pomazánky a rybičky zpracováváme po svém. Dnešní klima je opravdu smrtelné a tak celý zbytek odpoledne trávíme zdejší oblíbenou společenskou hrou najdi chládek. Navečer se k nám z protějšího břehu počnou linouti rytmické zvuky nám dosud neznámé akce. Dnešní odpočinkový den nás však poněkud zmohl a tak její prozkoumání odkládáme na dobu neurčitou. Teplota konečně klesá již na únosnou mez, a tak této příjemné změny situace využíváme k vytouženému odpočinku. Noc se mezitím nenápadně vkrádá do ospalé atmosféry v našem tábořišti a my se zvolna rozcházíme do svých spacáků. Dobrou noc.


Předchozí Následující


Úvodní stránka