Choryně - Kamenec Čtvrtek 17.8.

Na úvod dnešního dne by bylo záhodno poznamenati něco o včerejší večerní pátrací akci. Plžák totiž žalostně postrádal své krásné sandálky s delfínky, které jako by se do země propadly. Další důležitou informací se stává, že celou noc Hoblíka tlačili do zad jakési hrboly, jež mu znepříjemňovaly spánek a nešly rozbouchat pěstí. Ráno Plž opět pokračoval v hledání své plážové obuvi a když skutečně nikde nebyla k nalezení začal prohledávat i místa zdánlivě nemožná, jako například plácek pod podlážkou stanu. A skutečně, obě boty se našly v místech, kde Hoblíkovi vadily ony nepříjemné hrboly.

Zkoumání dna Služba nám pro zpříjemnění dnešního slunného rána uvařila snídani v podobě mastného čaje a chleba se sýrem. Naštěstí většina z nás netušila nic o dramatickém boji o chléb s uslintaným hladovým psem, který si na naší snídani dělal také zálusk. Myslíme si, že při hlasitém ventilování této zprávy širému okolí by mohla některým z nás snídaně poněkud trochu ztěžknout v žaludku. Žabža & spol využili krásného dopoledne a vesele vyráběli krásná puťáková trika. O hodinu dříve nežli včera vyrazila vodácká expedice stéci další nedlouhou etapu. Po tři sta metrech nás čekal první nesjízdný stupeň a pod ním koupačka, spojená s pozorováním zoufalého vlčího psa, který nezvládl přechod po horní straně stupně. Další cesta pokračovala v odpočinkovém tempu, jen Sam s Hoblíkem neustále zkoumali dno. Žabža nám předčítala z Dívky a Brava, abychom se poučili, co všechno může člověka při troše smůly nebo štěstí potkat. V brzkých odpoledních hodinách jsme dorazili na místo plánovaného odpočinku, ale okolní prostředí zvláště pak pohodlný kemp u zatopené pískovny, nezdál se vedení expedice dostatečně kvalitní pro naše účely. A proto jsme pokračovali ještě nějaké tři kilometry dále. Většina lidí jela samozřejmě na lodích, jen Válec jel autem prozkoumati okolí a Šuplík byl Čikem donucen jít pěšky.

Beach pláž Místo vybrané Válcem skutečně splňovalo všechna naše tajná přání. Hrbolatá polní cesta a kamenitá pláž nás uvítali s otevřenou náručí. Služba začala vařiti rizoto a dobrovolná četa šla na dříví. Po večeři se rozvíjela pravá "Býč" party. Ohýnek, komáři a lihuprosté nápoje. Se setměním se na obzoru objevili první blesky. Zprvu jim málokdo přikládal většího významu, leč přesto ti prozřetelnější začali stavět stany. Brzy se k nim přidali i ti ostatní. Sotva jsme dotloukli poslední kolík, rozpoutalo se pravé peklo. Blesky osvětlovaly tábořiště, déšť nemilosrdně bičoval nebohé stany a vítr ten starej had serval na bezvadnému Plžovu stanu tropiko. Osazenstvo stanu reagovalo pružně, leč přesto pomalu. Plž držel jen ve slipech zmítající se tropiko vzadu, Sam oděn v rouše Adamově vpředu. Hoblík uvnitř stanu celé blízké okolí zvýšeným hlasem informoval, že dovnitř teče a co všechno již není suché. Po chvilce běsnění ustalo a všichni začali opravovat své "lehce" poničené přístřešky. Jelikož šla voda nahoru, poponesli jsme lodě krapítek od řeky a svázali je lany. S jemným deštíkem bubnujícím do plachet stanů jsme usínali zmoženi náročným večerem, jen jeden stan řičel bujarým veselým, způsobeným zjevně radostí z přestálé průtrže.


Předchozí Následující


Úvodní stránka